jednovaječná dvojčata
Člověk někdy na svých toulkách narazí na kdejaké prapodivnosti. Jednou z nich je, když potkáte dva stejné lidi — dvojčata. A k tomu ještě takováhle. Inu, svět je malý a o náhody v něm není nouze.
hezké prázdniny!
Nikon FA, 1.8/50, Kodak Tri-x, Rodinal, Opemus 6/Color3, Agfa MG, scan z fotky
Ve skříni
Kdesi dole v babiččině skříni bydlí beduíni, v její skříni.
Křičí na mě, kámo dej mi čouda, cígo za velblouda, křičí na mě.
Dlouhý karavany jdou hlavní třídou, dlouhý karavany jdou, já jdu s nima
zapít trable který jsou, který, přijdou, je to príma chvíli být mezi svýma.
Člověk míní, Pan Bůh zase mění, beduíni v skříni zabydlení
hrají karty, pijí vodu z misek, kdy je Šrámkův Písek vyzvídají.
Dlouhý karavany jdou hlavní třídou, dlouhý karavany jdou, já jdu s nima
zapít trable který jsou, který příjdou, je to príma chvíli být mezi svýma.
V šeru skříně tiše dřepí blázen, touží po oáze, po tvém klíně.
(Karel Plíhal)
August 4th, 2006 at 16:59
Nedávno jsem byl na koncertě Karla Plíhala v Uherčicích u Znojma, a ze všech písní, který dal k lepšímu mě nejvíc zaujala právě tato, o beduínech v babiččině skříni. No a když jsem si dneska chtěl na webu vyhledat její text, hodil mi Google na p=rvní místo odkaz na tyhle stránky. Takže moc díky za to, a jinak ty dvojčátka jsou velmi povedená fotka:)